Nejčastějším strašákem všech, kdo posílají dítě poprvé samo na tábor, je, že se mu bude stýskat. Dobrou zprávou je, že většina dětí si zafňuká první večer, a pak se již naplno ponoří do programu. Přesto existují věci, kterými můžete situaci zmírnit. Do obálky s dokumenty přidejte i první pohled od vás, jen se jménem dítěte a vaším vzkazem. Vedoucí ho mohou malým táborníkům dát hned druhý nebo třetí den, ještě předtím, než dorazí běžná pošta. Pište často, děti to milují a nic jako příliš mnoho pohledů prostě neexistuje. Zapojte i babičky, dědečky, strýce a tety. Co naopak nedělat?
kluci u ohně.jpg
Pokud má dítě s sebou telefon, tak počkejte, až vám zavolá samo. Berte to tak, že žádné zprávy jsou dobré zprávy. Nevěřte také slepě všemu, co vám do telefonu potomek vykládá. Máte-li vážné podezření, že něco není v pořádku, kontaktujte vedoucí.NIKDY, NIKDY, NIKDY se na táboře neobjevujte najednou, bez ohlášení a bez předchozí domluvy. I pokud dojde ke krizové situaci a vy opravdu nutně potřebujete s dítětem mluvit osobně nebo ho dokonce odvézt, nejdřív volejte vedení.
 teepee stan.jpg
Častou chybou rodičů prvotáborníků je to, že dítěti nabalí hromadu sladkostí, a další dávku pošlou po týdnu v balíčku. I když to myslí dobře, tak vedoucí jen protáčejí oči, když se jejich svěřenec již čtvrtý den cpe sušenkami a bonbony místo normálního jídla. Věřte, děti na táboře opravdu nehladoví, a není tedy nutné jim posílat potravinovou pomoc. Pošlete pár oblíbených pochoutek, ale opravdu toho nemusí být dvě kila. Ono je to lepší i pro samotného táborníka, protože hromada jídla ve stanu nebo v chatce znamená většinou taky vosy a mravence. Co se zimy týče, tak zejména městské děti mají občas sklon přehánět. Nicméně, zejména pokud víte, že vaše dítě je spíš ještěrka než lední medvěd, se před odjezdem ujistěte, že má dostatek teplého oblečení, zejména na noc. „Je to tu hrozný, přijeď si pro mě“, tomu se těžko odolává. Zkuste ale vždy nejdříve zjistit, jak se věci mají.

Poprvé samo
Ohodnoťte příspěvek